V dnešní době existuje spoustu témat, které matky rozdělují na dvě nepřátelské skupiny. Většinu z nich můžete ignorovat a neřešit, je ale jedno, které dřív nebo později řešit budete muset: Očkování. Už s břichem jsem věděla, že jednou nastane čas, kdy se budu muset rozhodnout, kdy si budu muset udělat názor a kdy se budu muset zařadit do jedné nebo druhé skupiny.

A to mě na tom nejvíc štve. Že se musim rozhodovat, i když o tom nemám šanci vědět maximum. Jasně, na internetu je plno informací, lékař je zdroj a kamarádky tak též. Ale ani jedno nepovažuju za stoprocentně nestranný kanál pro to, abych si mohla udělat relevantní úsudek. Tak jsem jednala pocitově.

Džej Džejovi je skoro dva a půl měsíce a čekala nás tedy první hexavakcína a s ní i nabídka dalších nepovinných očkování. Existují vlastně tři dilema, které se v souvislosti s očkováním řeší: Jestli vůbec, Kdy a Co všechno. Takhle jsem se k nim postavila já:

Dilema č. 1: Jestli vůbec.

Ano. Jak jsem už psala, nejsem odborník a ani jeden ze zdrojů nepovažuju za stoprocentní, abych mohla říct, že svoje dítě vůbec nenechám očkovat. Těch šest nemocí považuji za základ a věřim, že z nějakého důvodu je tato vakcína povinná.

Dilema č. 2: Kdy.

Vakcíny se dají různě posouvat, kombinovat. Zeptala jsem se tady na názor pediatra a bylo mi vysvětleno, že očkovací kalendář má svůj smysl vzhledem ke snižujícím se protilátkám, které dítě dostalo od matky. Džej Džej tedy dostal první dávku hexy tehdy, kdy měl.

Dilema č. 3: Co všechno.

Tady by se dal můj názor vyjádřit jako „všeho s mírou“. Ano, uznávám základní očkování a ano, respektuji jeho harmonogram ale proč do malýho kluka prát všechno, co jde zrovna teď? Průjmová onemocnění a záněty všeho možného zní fakt děsivě, ale nechám si ráda tuhle možnost otevřenou třeba na období nástupu do školky. Takže zatím děkuji, ale ne.

A tak Džej Džej ve středu dostal svůj první štípanec injekcí a bral to fakt statečně. Hodně zařval, zrudnul ale v klubíčku to bylo hnedka všechno dobrý. Jsou to tedy čtyři dny a zatím bez reakce. Teda vlastně zas se nám vrátily problémy s břichem, ale netroufám si to přisuzovat očkování, i když věřím, že znepřátelená skupina by mu to přišila.

Na závěr dilema č. 4, které jsem zažila v lékárně. „Zajděte si do lékárny pro něco na horečku, oni vám tam poradí,“ zněla poslední slova doktora, když jsme odcházeli. V lékárně mi dali na výběr mezi Paralenem čípky a Paralenem sirup. Čípky jsou pro děti od sedmi kil a sirup pro děti od tří měsíců. Džej Džej má 5,6 kilo a 2,5 měsíce. „Rozhodněte se sama, je to ale na vaší zodpovědnost,“ zněla ta slibovaná rada lékárnice. Tak dík! Když jsem po několikáté své rozhodnutí změnila, šla jsem na to cestou nejrychlejší pomoci. Dřív zaberou čípky a kdyžtak mu tam nedám celý holt no.

A ta máme doba čípky, který snad nebudeme potřebovat.

A v jaké skupině jste vy? Je to otázka důležitá skoro jako „Koho budeš volit“ nebo „Kdy si budete brát hypotéku“, tak si odpověď hlavně pořádně rozmyslete!

  1. Já na to koukám asi takhle.. Máme pediatra, ke kterému jsem chodila ještě já, takže s rancem zkušeností a hlavně s ohledem především na ty děti, aby to bylo dobré pro ně samotné. Takže pokud mi on řekne, že zrovna tohle je vhodné, tak do toho půjdem. 🙂

    Lékárnice byla ještě dobrá. Já přišla před porodem do lékárny s tím, že čekáme prcka a chceme doplnit lékárničku pro něho. Začala mi cpát klasickej paralen pro malou apod. Koukala jsem na ní jak puk tehdy, jestli to myslí vážně.. 🙂

Okomentovat

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..