„Porodem to nekončí, porodem to teprve začíná.“ Tuhle větu když jsem slyšela v těhotenství, tak jsem si vždycky řekla „jo, to je jasný“, ale moc jsem nad jejím obsahem dál nepřemýšlela. Teď pociťuju tvrdou realitu těch slov. Během těhotenství prostě vaše představy končí porodem, pak je tma. Sice krásná tma protkaná představy o ňuňání se s miminkem, ale pořád je to tma.
Pak porodíte a zjistíte, že bolavé tělo, hlad, potřeba vyčistit si zuby a učesat si vlasy nebo převléknout se z pyžama, jde někam na míle daleko, protože teď musíte přebalit, nakojit, převléknout, pochovat, znovu převléknout, ukonejšit, utřít ublinknutí, znovu převléknout. Jo, je to těžký. Ale s každým dnem stráveným společně se to zlepšuje. Koordinace činností je lepší, uskupení všech potřebných věciček je lepší a sehranost mámy a táty je už téměř dokonalá. Přesto jsem dala dohromady šest pravidel, zákonů, rad, cokoliv chcete, které zkrátka k šestinedělí patří. Alespoň k tomu mému.
6 zákonů šestinedělí
- Spi, když můžeš.
Tohle jsem se sama ještě uplně nenaučila. Když dítě usne, tak mě to nutí udělat všechny ty činnosti, které jsem před tím nestihla. Pak když ve tři v noci po pěti hodinách pořád koukám do plačícího obličeje, lituji, že jsem si s ním místo toho uklízení nešla lehnout.
- Jez.
Najíst se pořádně pokaždé, když je na to čas, je důležité z podobného důvodu jako jít spát pokaždé, když to jde. Hlad a dětský pláč totiž nejdou dohromady. Navíc při kojení je pravidelná strava fakt důležitá.
- Nejlepší dárek je krabička.
S naším příchodem z porodnice se u nás stojí fronty na Džej Džeje. To je samozřejmě nadsázka, ale množství návštěv, které touží vidět naše dítě mě trochu překvapilo. Nejlepší, co může návštěva přinést je ale krabička s navařeným jídlem. Občas sice zvládnu něco rychlého uvařit, ale ohřát hotové jídlo v mikrovlnce je prostě ta pravá pomoc.
- Nejlepší zvuk je prd a krk.
U nás je zatím šestinedělí ve znamení zaražených prdů. Džej Džej bojuje s bolavým břichem téměř obden. Takže jsem slevila ze svých původních zásad o nepodávání kapiček více než je to nutné a dokonce jsme sáhli i po dudlíku, který je ve finále to jediné, co ho v záchvatu uklidní. Prd a krk je pak ten nejlepší zvuk, který chcete slyšet.
- Vystrč prsa, zandej prsa.
Kojení je mega věda. Napřed mě to bolelo, nevěděli jsme jak se poskládat, jestli vůbec něco teče. Pak zas toho teklo až moc, prsa jsem měla jak dva balony, jindy jsem zas měla bradavky odřené do krve. To všechno k začátkům patří. Teď, deset dní po porodu, to zvládáme uplně v pohodě bez bolesti, krve a v dostatečném množství.
- Neplánuj.
Plánovat klidně můžeš, ale stejně se vše točí kolem toho, kdy se podaří dítě uspat, kdy se vzbudí, jak dlouho se bude kojit, kolikrát bude potřeba ho pak přebalit a převléknout. Takže ze srazu domluveného na druhou hodinu odpoledne to může dopadnout na třetí ale i na jednu, protože to tak prostě vyšlo.
Jak jsem řekla. Je to těžký. Porod byl sice mega záhul, ale jednorázovka. Tohle je realita každého dne. Přesto ji miluju a jsem za ní každý den ráda. Džej Džej stojí za všechno.