S Džej Džejem zatím není žádná řeč. Pochopitelně ještě pár let nebude. Komunikovat však už tak trochu začal, teda aspoň to tak může vypadat. Stalo se to jedno ráno v Karlových Varech po vydatné snídaní. Já pohladila břicho a on mi za to pokaždé odpověděl kopancem.
Náhodou se mi podařilo tuhle naší rozpravu zachytit. Mrkejte.
Blog jsem začala psát v momentě, kdy jsme se rozhodli stát rodiči a měli tak před sebou poměrně dlouhou cestu do neznáma. O tom, co všechno předcházelo pozdější radosti, je zaznamenáno v rubrice Před Břichem a o tom všem, co se dělo po dobu těch devíti měsíců si počtete v rubrice S Břichem. A logicky, ta finální, současná etapa nese název Bez Břicha. A kdo jsem já? Matka, co ráda někam vyběhne nebo vyjede, trávit čas v kuchyni ji nevadí a Prahu miluje nadevše. A ještě dodatek pro ty, kdo přišli až v průběhu: Máme kluka a jeho „pracovní“ jméno je Džej Džej = Jakub Junior (JJ tedy anglicky Džej Džej)