Řeší to snad všichni novopečení rodiče, tedy alespoň podle miliardy diskuzí na internetu to tak vypadá. Prdy. Teda spíš prdíky, abych byla doslovná. Ani nám se tahle libůstka nevyhnula, Džej Džej trpí na bolení břicha už od porodnice.

Některé dny jsou tak kvůli bolení takový malý peklíčko. To se pak celý dny budí po půl hodině maximálně, kroutí se a nic s nim není. Když tohle řešíte několikrát do týdne, tak už vyzkoušíte pro úlevu dítěte všechno. Nejlepší pak je, když se vás někdo zeptá: „A nesnědla si něco kořeněného?“ Po tom, co se přes měsíc bojim jídlo i víc osolit, ovoce a zeleninu si loupu od slupek a pečivo jsem naprosto vyřadila, tak ano, dala jsem si chilli. „A zkusili jste rektální rourku?“ Po tom, co se ve dvě ráno oba nakláníte před zadkem vašeho dítěte a snažíte se do něj opatrně vsunout něco, co vypadá jako brčko, aby po chvíli nevyšlo vůbec nic, jen pláč dítěte, tak ne, ono něco takovýho existuje?  A tak dále. Takových dobrých rad je spoustu.

Co už jsem ale zjistila ve spojitosti s prdícím tématem je, že na každé dítě funguje něco jiného. Přehled toho, co jsme vyzkoušeli a jak jsme pochodili tak může sloužit pro inspiraci, ale není to záruka. Bohužel.

Co jsme vyzkoušeli a jak jsme dopadli…

• Kapičky Baby Calm: Nepomohly. Měla jsem je koupené v zásobě ještě před narozením, jelikož jsou přírodní a řikala jsem si, že jestli do něj něco prát od narození, tak aspoň šetrně. Používali jsme čtyři týdny bez úspěchu.

• Kapičky BioGaia: Částečně pomohly. Probiotika, která se kapají po pěti kapkách denně. Podávám večer, tak máme noci zatím poměrně klidné. Nezkoušela jsem dávku rozdělit do více fází. Mají se podávat od měsíce, dala jsem dřív a nic se nestalo.

• Rektální rourka: Nepomohla.

• Cvičení s nožičkama: Pomohlo. Po každém spánku Džej Džejovi přitahujeme nožičky k břichu. Naučil se, že pokaždý, když je má u břicha má zatlačit, takže u toho prdí, jak starej chlap. Bohužel to už je po spánku, před spánkem mu to zatim nejde. Aspoň něco ale. Názorná ukázka zde:

• Dudlík: Pomohl. Může to znít zvláště, ale i to máme na seznamu. Dudlík je totiž jediná věc, díky které se uklidní. Bolení tak prožíváme v kroucení se, ale ne v pláči. A to jsem ho nechtěla původně vůbec používat!

• Nosítko/kočárek: Pomůžou. Obě zmiňované jsou většinou záruky pro alespoň krátký spánek. Drncání a houpání je prostě super.

• Teplo: Nepomohlo. Teplá plínka nepomohla, teplá koupel částečně.

• Fenyklový čaj: Nepomohl. Pila jsem ho asi týden.

A tady můj seznam končí. Pomalu totiž přicházim na jeden nejosvědčenější způsob, jak dítěti pomoct. Ten jsem si pro vás nechala na závěr. Jmenuje se ČAS a já se na něj dost upínám. Jednou to totiž skončí a on bude prdět sám. Takže jdu se dál trénovat v tom, v čem jsem doposud byla nejslabší, tedy v trpělivosti.

Prdům zdar.