Když se před měsícem začaly hlásit první příznaky růstu zubů, věděla jsem, že jde do tuhého. Nějak jsme zvládli růst prvního zubu a pak i druhého, který se snad definitivně prořezal před dvěma dny. „Tak a teď chvíli klid!“ domlouvala jsem Džej Džejovi. Místo vyslyšení mých proseb se dneska ráno probudil s rýmou. A ukázal mi, že ta pravá sranda teprve začíná.

Naše velikonoční pondělí se tak neslo v radostném duchu. Celou noc se budil snad furt. Po pátém probuzení jsem to přestala počítat. V půl sedmé vstávačka. Ti co u nás někdy v nedávné době byli na návštěvě tak ví, že Džej Džej rád zvyšuje hlas coby svůj projev, ale to byl jen slabej vodvárek oproti tomu, co přišlo dneska. Začal doslova ječet. Jako když se nadechnete ze všech sil a prostě zaječíte. Normálně nám s Kubou z toho zaléhají uši, neslyšíme se vzájemně a Džej Džej nechápe, co proti tomu máme.

Celý to asi souvisí s tim, že má poprvý v životě nudle v nosu a nechápe, co se to děje. Proč se najednou u kojení nedýchá tak dobře, proč ho to tam svědí a proč ho to budí ze spánku.

Takže Džej Džej je naštvanej. A to hodně. Dva dny po sobě jsem ho teď musela z procházky donést v náručí, protože v leže je to holt horší. Nastupuje Manduca a její nekončící využítí. Ještě že jí mám.

Rýmičku jsem samozřejmě prohnala googlem, abych se jako řádná matka 21. století vzdělala. A tak odsáváme odsávačkou napojenou na vysavač, což není ve čtyři ráno nic moc, ale je to furt účinnější, než ta manuální odsávačka. Nesmí se ale odsávat zas tak často, jinak se sliznice zduří ještě víc. Takže u nás jen ráno a večer. V mezičase dostává do nosíku stříkance mořské vody značky Stérimar Baby, na topení máme mokrý hadr a postýlka je vypodložená knihama, aby neležel uplně rovně.

Co pomohlo na rýmu vám? A jak dlouho trvala? 

Nabízelo by se si z toho udělat trochu srandu. Rýmička, smrtelná nemoc, ha ha. Jasně, berem to sportovně, ale když vidíte, že on tomu, co to má v nose fakt nerozumí, tak byste udělali cokoli na světě, aby mu bylo dobře. I když jde „jen“ o rýmu.