Odplenkování je stejně jako v podstatě všechna mateřská témata velká věc. Kdy začít, jak začít, jaký nočník pořídit, jakou taktiku zvolit? No je to věda. Popíšu vám, jak jsem na to šla já a jak to zafungovalo u nás. Jako se vším ale, i zde platí, že každé dítě je jiné a jen vy sami uvidíte, kdy je ten správný čas. U nočníku totiž platí podle mě dvojnásob pravidlo nenutit, jinak taky můžete celý proces prodloužit o další měsíce s plínou na zadku.

Kdy jsme začali s nočníkem

Znám mámy, které nevytáhnou nočník dřív než po druhých narozeninách. A znám také mámy, které na miminko zkoušely bezplenkovou metodu. Já jsem asi něco mezi. Džej Džeje jsem s nočníkem seznámila jakmile začal sedět, takže zhruba v osmém měsíci. Probíhalo to tak, že jsem ho na něj posadila vždy po spánku nebo během dne, pokud jsem já sama vypozorovala, že se něco chystá. Následující zhruba rok (jo čtete dobře) to tak v podstatě probíhalo i nadále. Posadila jsem ho po spánku nebo když jsem předpokládala, že se něco bude dít. Výsledkem toho (snad) je, že nikdy neměl s nočníkem sebemenší problém a bez plenky je ještě před druhými narozeninami. 

Jak poznat správný čas

Na to je jednoduchá odpověď. Jakmile uvidíte, že dítě si potřebu uvědomuje dřív, než se stane, máte oba vyhráno. Jasně, nehody se budou stávat, ale to je právě ten rozdíl oproti minulosti, kdy se dítě divilo nad plnou plenkou nebo mokrými kalhoty. Teď už chybí jen vypilovat to, aby si řeklo zavčasu, aby si vůbec řeklo a aby si zvyklo, že se nečůrá jen v klidu doma na nočník.

Je to terno

To teda je. Budete s sebou muset nosit minimálně jedno náhradní oblečení. Možná bude chvíli trvat, než si dítě zvykne čůrat na veřejnosti. Alespoň u nás to tak bylo. Čůrat ve stoje a máma mi ještě k tomu drží pindíka? To chtělo čas. Znám mámy, které s sebou vozily v kočáru i nočník. Jak vůbec budete potřebám říkat? Jelikož Džej Džej ještě moc nemluví, oběma potřebám říká „bóbo“, a tak vždycky tipuju, kterou myslí. Zatim jsem se díkybohu trefila.

Načasování. Ze začátku jsem dávala Džej Džejovi plenku ještě na cesty. Nevěděla jsem, jak bych řešila, kdyby se mu chtělo třeba v tramvaji. Nakonec se ukázalo, že dítě dokáže tu chvíli ještě vydržet, dá se mu vysvětlit, že hned jak tramvaj zastaví, půjdem čůrat.

Velkou motivací také může být podoba nočníku. Hrající nebo s oblíbeným zvířátkem? Možná se hned bude čůrat snadněji. Osvědčilo se nám také dětské prkénko na záchod, Džej Džej se cítí jako dospělák, když trůní na záchodě.

Vyšší level odplenkování je odplenkování během spánku. Co se týče denního spánku, zkusila jsem ji vzít asi týden po tom, co byl bez ní přes den. Vyčůral se těsně před a ty necelé dvě hodiny zatím vždycky vydržel. No a plenka na noc? To je pro nás asi ještě daleká budoucnost. Do té doby, co se bude v noci budit na mlíko, nemá dle mého šanci vydržet nečůrat celou noc.

A co spodní prádlo?

To je ta příjemnější část odplenkování. Vybírání nového spodního prádla. Holky to mají jasné, ale co kluci? Nepatřím do skupiny fanynek slípků, a tak u nás byla jasná volba boxerky. Ještě připadaly v úvahu trenky, ale ty mi přijdou pod dětské oblečení zbytečně objemné. Možná později.

Supr boxerky jsme po třech kusech koupili v H&M.

Přeji všem pevné nervy. Na řeči typu „No ty jsi ostuda, takovej velkej kluk/holka a ještě má plínu“ se z vysoka vy…kašlete. Každé dítě má svůj čas, všichni nakonec budou bez plíny.