Možná máte stejně jako já pocit, že s dítětem se furt něco řeší. Potom co jsme se dozvěděli, že svědění na hlavě způsoboval streptokok, jsme se vrátili k našemu starému, dobrému problému se spaním. Současné dny jsou tedy jen a jen o jednom: Chtíc aby spal.

Džej Džejův spánek-nespánek tak vypadá následovně: Dopoledne usne v kočáru na zahradě, potichu ho přenesu domů k otevřenému oknu, kde spí zhruba hodinu. Po obědě dvou až tří hodinová procházka, kdy většinou spí celou dobu. A pak nastává kritická část dne. Od tří do zhruba šesti totiž Džej Džej neusne, protože už jsme doma a on spí přes den jen v kočárku. Pak se ale dostane do fáze, kdy už je sám unavený, ale prostě neusne, takže je protivnej tak, že ho někdy koupem už po páté, jenom aby dal pokoj, koupání má rád.

Večer je pak pokaždý jiný. V nejlepším případě, který se taky někdy stává, usne u kojení a já ho jen přendám do postýlky. Ve většině případů ale po kojení nastává ještě zhruba hodina, kdy se ho buď snažím nějakým způsobem uspat nebo si řeknu, že už na to kašlu a vezmu ho na chvíli zpátky do obýváku. Někdy už mi s nim prostě dochází trpělivost. Znáte to? Takový ty momenty, kdy už vážně nevíte, co chce, kdy mu nerozumíte, kdy už prostě nemůžete. Při takových momentech se ve mě střídá hroznej vztek s brekem nad tou beznadějí. Mateřství mi ukázalo, jak rychle se může střídat velká láska s velkou zkouškou nervů.

První část noci, zhruba do jedné hodiny, je pak většinou uplně v pohodě. Občas zajdem nandat dudlík, ale to je pohodička oproti druhé půlce. Stává se nám, že se najednou začne vrtět nebo sebou trhne a musí se mu pak držet dudlík třeba půl hodiny, než zase zabere. Takhle opřená přes postýlku sedim několikrát za noc. Do toho kojení po dvou až třech hodinách a zbývá pár těžce vymodlených chvil spánku.

S tím nočním kojením si taky občas lámu hlavu. Proč některé děti v tomto věku už jedí jen jednou za noc a jiné takhle často? Není to jen zvyk? A jak ho prolomit? Další co mě mateřství naučilo je, že většinou nedostávám na své otázky odpovědi.

A jak jste na tom se spánkem vy? Je vždycky fajn slyšet nebo číst, že je na tom někdo podobně, ne-li hůř. Tak spánku zdar.