Letošní Vánoce byly trochu jiné, než všechny předešlé. Kromě zdobení stromu, mazání chlebíčků a poslouchání koled jsem na záchodě testovala, jestli to jednodenní zpoždění jinak vždy poměrně včasné menses něco znamená. Znamenalo. Musím říct, že se nekonala záplava radosti, slzy ani běhání po bytě, ale spíš strach uvěřit. Druhá čárka na testu nebyla nijak silná, byla tam, ale já se prostě tak nějak bála uvěřit.

Přesto jsem využila příznačného data, test zabalila a šla vzbudit manžela se slovy, že Ježíšek už u nás nechal jeden dárek. Měl samozřejmě radost, ale ve zdrženlivosti a realistickém pohledu jsme se shodli oba. Takže se zase čekalo. V návodu u testu doporučují test opakovat každé dva dny, což jsem poctivě následovala a vyplatilo se. Druhá čárka tmavla a tmavla. A stejně tomu nechcete věřit. Říkala jsem si, že slovo doktora bude rozhodující. Tak jsem se po Vánocích objednala na 12. ledna, to už by dle sestry mělo být „něco“ vidět. Tak uvidíme, jestli něco uvidíme.