V době, kdy se sžíváte s tím, že vám začínají být malé kalhoty a že začnou najednou všichni posuzovat váš vzhled stylem „jo, je to na tobě už docela vidět“ a „né, ještě bych to vůbec nepoznal/a“, tak do toho najednou přijde docela důležitej moment. Vybrat porodnici. Můj mozek na tento krok ještě není moc nastavený, stále ještě zpracovává informaci Jsem těhotná. 

Ale je to tak. Teda alespoň v Praze. Jakmile nastane 14. týden, je nutný už mít nejen vybráno, ale také se přímo zaregistrovat. Poslední dny tedy nedělám po večerech nic jiného, než že se snažím zanalyzovat a posoudit porodnice v Praze. Vzešlo z toho pár důležitých poznatků:

• Hodnocení matek závisí na průběhu jejich porodu.

Dobrý = pozitivní zkušenost, komplikovaný = negativní zkušenost.

• Hodnocení matek závisí na jejich očekáváních. 

Když holt někdo očekává nadstandardní péči podobnou pětihvězdičkovému hotelu a dostane ucházející trojhvězdu, je logicky zklamaný.

• Hodnocení matek závisí na konkrétním personálu.

Ano, může se stát, že doktor zrovna nebude v nejlepší náladě. Ano, může se stát, že sestra při svém vytížení nebude mít čas věnovat vám tolik minut, kolik byste očekávala. Ano, jsou to jenom lidi.

• Váš výběr uzpůsobte vašim představám.

Jestli už nyní máte konkrétní představy o svém porodu, je nutné vybírat dle toho, která porodnice vám je může splnit. Často se dočtete o tom, že si máte jít porodnici prohlídnout. To mi přijde asi fajn, pokud bych byla nezaměstnaná. Jako pracující je už takhle někdy složité skloubit všemožná vyšetření s pracovním harmonogramem, natož ještě chodit na exkurze do porodnic. Alespoň v mém případě.

• Váš výběr uzpůsobte místu a ročnímu období.

Co se místa týče, je logické, že čím blíž, tím líp. Nejde však ani tak o porod, v Praze se to všude zvládne zhruba za stejnou dobu a porod ve většině případů netrvá půl hodiny. Jde spíš o to, že poslední dva měsíce jezdíte do porodnice skoro každý týden na kontrolu. Jelikož budu jezdit MHD, je jasné, že jsem zvažovala tu nejjednodušší možnost i z pohledu toho, že bude léto a horko. V zimě zase můžete zvažovat kalamity.

No, je to trochu hysterie. Vzpomínám, jak jsem v takhle určitý čas klikala u počítače před pěti lety, když jsem se hlásila na vejšce na zkoušky. Teď mě taková zkouška čeká zítra. Jako první možnost se budu registrovat do Prahou tak oblíbeného Podolí. Přistupuji k tomu trochu skepticky, v průměru se sem každý den hlásí přes 25 matek a registrovat se může 12. Je to boj o vteřiny, což mi přijde trochu přehnaný. Jako plán B máme Motol. Tak uvidíme!