S miminem jako je to naše je každý den uplně jiný. Slýchávám, jak něčí dítě furt jenom spí a nebo furt jenom řve, u nás je to mix. A proto se dají naše dny rozdělit na ty ideální a na ty horší. Začněme těmi ideálními.

Džej Džejův ideální den:

00:35: Budí se na první noční kojení. Probuzení probíhá pomocí lehkého pobrekávání a vrtění. Jdeme kojit do obýváku, abychom nevzbudili tátu. Před tim ještě přebalíme. Celkem to trvá to asi třicet minut, pak hned usne a já s ním.

03:47: Budí se na druhé noční kojení. Probuzení probíhá pomocí lehkého pobrekávání a vrtění. Jdeme kojit do obýváku, abychom nevzbudili tátu. Před tim ještě přebalíme. Celkem to trvá to asi třicet minut, pak hned usne a já s ním.

06:30: Budí se na první ranní kojení. Probuzení probíhá pomocí lehkého pobrekávání a vrtění. Vyměníme plínu a kojíme v ložnici, protože táta už je vzhůru a chystá se do práce. Džej Džeje si po kojení ještě na chvíli vezme, ten mu usne v náručí a já můžu ulehnout k mému poslednímu spánkovému bloku.

09:38: Budí se, přebalování. Já jsem v té době po snídaní, s vyčištěnými zuby, učesaná, převlečená z pyžama a s vyžehlenou půlkou vypraveného oblečení. Po kojení chvíli kouká sem a tam, pak usne.

12:18: Budí se, přebalování, kojení. Převléknu ho do oblečení na ven, úplně vim, jak ho obléknout, aby mu nebylo ani horko ani zima. V klidu se jdu převléknout i já, Džej Džej čeká v hluboké korbě kočárku, ve které ho pak snesu ven. Jdeme na procházku, na které usne, než dojdeme na konec ulice.

15:15: Přicházíme z procházky, já zas nesu tu hlubokou korbu k nám do třetího patra a nechám ho v ní dospat. Pak zas následuje klasický rituál budí se, přebalení, kojení, usnutí.

18:37: Budí se. Připravujeme koupel, což obnáší vytopení koupelny, nachystání pyžama a ručníku, příprava ideální teploty vody, svlečení Džej Džeje, jeho koupání, osušení, oblečení. Za celou dobu ani nepípne, jen kouká kolem sebe. Po kojení usne.

23:45: Poslední rituál tohoto dne, tedy budí se, přebalení, kojení, usnutí.

Džej Džejův horší den:

00:30: Už hodinu šermuje se zavřenýma očima ručičkama a dělá u toho zvuky jako morče. Spí ale nám připadá jako když už se vzbudil. Co deset minut se zvedám k postýlce, že teď už přece musí být vzhůru, abych opět zjistila, že to bylo ze spánku. Když na mě konečně v postýlce koukaj ty obří oči, tak jdeme přebalit. Kojim. Během kojení se pokadí, takže zase přebalování. Když ho nesu do postýlky, tak se pobleje. Takže převléknout jeho i sebe. O hodinu později opět uleháme.

03:15: Už hodinu šermuje se zavřenýma očima ručičkama a dělá u toho zvuky jako morče. Spí ale nám připadá jako když už se vzbudil. Co deset minut se zvedám k postýlce, že teď už přece musí být vzhůru, abych opět zjistila, že to bylo ze spánku. Když na mě konečně v postýlce koukaj ty obří oči, tak jdeme přebalit. Kojim. Během kojení se pokadí, takže zase přebalování. Při přebalování se znovu pokadí a to tak, že mi to skončí na županu. Spát se mu nechce, takže další půl hodinu ho v zavinovačce kolíbu na gauči. Uleháme o hodinu a půl později.

06:27: Už hodinu šermuje se zavřenýma očima ručičkama a dělá u toho zvuky jako morče. Spí ale nám připadá jako když už se vzbudil. Co deset minut se zvedám k postýlce, že teď už přece musí být vzhůru, abych opět zjistila, že to bylo ze spánku. Když na mě konečně v postýlce koukaj ty obří oči, tak jdeme přebalit. Kojim. Během kojení se pokadí, takže zase přebalování. Obří oči dávaj znamení, že spát se nepůjde, takže já můžu zapomenout na můj poslední blok spánku. Do desíti spolu napřed ležíme v posteli, pak dostanu hlad, tak leží sám ve své postýlce, pak začne brečet, tak ho nosim, pak mu natáhnu točící se kolotoč, tak na něj valí obří oči a takhle se to opakuje pořád dokola, dokud zas není čas kojení. Džej Džej své tři hodiny spánku prokoulel obříma očima a já se stihla jen nasnídat. Díky za to.

10:30: Jdu si konečně vyčistit zuby a převléknout se z pyžama. Při tom narazim na ten pokaděnej župan a poblitý věci z noci. Vše hážu do pračky s dalšíma dvaceti plínama z předchozího dne. Jdu kolem sušáku a trkne mě usušený, nesebraný prádlo, tak ho rychle sbírám a skládám. Při cestě do ložnice míjím kuchyň a vzpomenu si, že od včerejšího večera je nevyndané nádobí z myčky, tak to rychle udělám. Najednou je čas oběda, Džej Džej šermuje rukama, že už by chtěl z postýlky. Oběd jím s talířem na stehnech, Džej Džej leží vedle a dává hlasitě najevo, že by si taky něco dal. Přebalování, kojení. Oblékání na ven Džej Džeje a naházení toho nejbližšího a nejčistšího na mě.

13:00: Po o chodíme vždycky ven, kde spí, jak zabitej. Hurá.

15:50: Odpolední přebalování, kojení. Zde většinou nastává nejtěžší část dne – večer. Buď tato fáze začne už takhle odpoledne, nebo až po dalším bloku spánku, nicméně je hodně podobná té dopolední. Džej Džej tedy nijak neřve, jen prostě koulí očima sem a tam, chce být ve středu dění, chce šermovat svýma rukama a nohama, o kterých zatím neví, že jsou jeho. Prostě teď nechce spát. Takhle se prokouká až do osmi do večera.

20:00: Vzdáváme poslední naději, že by šel spát a jdeme koupat. To ho většinou zklidní, takže následné kojení proběhne už skoro v polospánku.

23:32: Na půl spícího Džej Džeje přebalim, nakojim, uspim. A odpadávám do postele.

Pozn. 1.: Většina dní vypadá jako mix těchto dvou typů dní.

Pozn. 2.: Tento příspěvek by psán na pětkrát. Můj čas už je holt v rukou někoho jiného.

Pozn. 3.: Matky jsou těmi nejvýkonnějšími stroji na světe.