Pozastavili jste se někdy nad tím, jak by vlastně vypadal váš den, kdyby si ho někdo pustil bez obrazu jen se zvukem? Já si někdy totiž připadám jako kolovrátek. Jsem máma ročního dítěte a to je věk, kdy Džej Džeje zajímá všechno kolem, zná to, pasivně tomu i rozumí, ale sám to neumí pojmenovat. Takže neustále na něco ukazuje a já to říkám za něj. Nebo si dokola opakujeme, co smí a co nesmí. A jak dělají zvířata nebo jak se jmenuje kdejaký dopravní prostředek. Když jsem pak někde venku sama, skoro bych to až řekla nahlas, jak už sem vycvičená. Takže takhle vypadá den matky ročního dítěte v XXX větách.
„Ale dobré ráno! Jakpak jsme se vyspinkali?“
„Aha, dneska nemáš náladu…“
„Ale no tak, vždyť se nic neděje. Nemusíš mi lézt po hlavě, já už vstávám, ano.“
„Sundáme pyžamko a uděláš čůri na nočníček, ano?“
„No ty si šikovný, super!“
„Uděláme snídánku, pojď, bude kašička.“
„Vydrž chvíli, maminka udělá tu kašičku, ano? Běž pro mašinky zatím.“
„Ano, našel si mašinky. Ne nemůžu tě teď chovat, vařím tu kašičku, víš.“
„Hraj si s mašinkama.“
„Dobře, tak pojď.“ (a opět vařím jednou rukou)
„Tak teď hačí do židličky a maminka to nandá.“
„Už to bude, vydrž.“
„A háám.“
„Tady, hami, pak půjdeš za mašinkama.“
„Až to spapáš, tak půjdeš za mašinkama, jo?“
„Dobře, tady je máš, ale budeš u toho papat!“
„No vidíš, jak si šikovný.“
„Ano, mašinka taky papá.“
„Tak a je to, šikulka, teď se oblečeme, vyčistíme zuby a půjdem na hřiště jo?“
Cestou na hřiště
„Ano, to je bagr, ten nabírá hlínu.“
„Ano, to je náklaďák, ten tu hlínu odveze.“
„Ano, auto.“
„Ano, hafík.“
„Jdeme na hřiště, tam si budeš hrát, těšíš se?“
„Ano, tam je strom.“
„A listí spadané, viď.“
„Hezky hačej v kočárku, už tam budeme.“
„Hačej.“
„Hačej.“
„Hačí!“
„Dobře, ale půjdeš hezky za ruku.“
„Kubí, tady jdeme!“
„A dost, jdeš zpátky do kočáru, jestli budeš chodit do tý silnice!“
Po třiceti minutách jsme na hřišti, které je od našeho domu vzdálené dvě stě metrů.
„Hurá, jsme tady!“
„Tak si běž hezky hrát.“
„Lopatka to je viď, tak udělej nabereme a vysypeme.“
„No ty si šikula!“
„A znovu nabereme a vysypeme.“
„Ano, chlapeček má bagr, ale ten je jeho, on si s ním teď hraje, ty máš tady lopatku.“
„Ne, nemůžeš si s tím bagrem teď hrát.“
„Máš tady lopatku, pojď udělat nabereme a vysypeme.“
„Děkujeme, on mu ho brzy vrátí.“
„Vidíš, jak je chlapeček hodný, půjčil ti bagr.“
Cestou zpátky z hřiště.
„Hačej, jedeme domů dělat ham.“
„Hačí, Kubí,“
„Doma budou mašinky.“
„Ano, auto tam je.“
„Ano, hafík.“
„Ano, tam je strom.“
„Hezky hačej v kočárku, už tam budeme.“
„Hačej.“
„Hačej.“
„Hačí!“
„Dobře, ale půjdeš hezky za ruku.“
„Kubí, tady jdeme!“
Po třiceti minutách jsme zpátky doma.
„Neboj, já to rychle ohřeji.“
„Vydrž, Kubí.“
„Maminka potřebuje obě ruce, aby to nandala, víš?“
„Ty máš takový hlad jo?“
„Táák a je to, pojď bude hami!“
„Ano, mašinky budou taky papat.“
„Hačej u papání.“
„Hačej nebo nebude žádný ham.“
„Hačej.“
„Dobře, tak budeme papat na zemi, ale budeš hezky papat.“
„Ano, tak je šikovný.“
„Hezky ham.“
(Teď to řeknu asi ještě dvacetkrát.)
„No šikula, všechno spapal!“
„A teď jdeme hají.“
(Nastává mých zasloužených šedesát minut klidu. Jdu se najíst, napít, vypít si kafe a kouknout co je kde novýho.)
„Ale dobrý den, tak jak si se vyspinkal?“
„Jé dobrá nálada jo? Supéér!“
„No ano, půjdeš za mašinkama.“
(Po hodině hraní si převážně s mašinkama.)
„Tak pojď, pojedeme tramvají na plavání. Budeš dělat cáky cáky a budou tam kamarádi.“
V tramvaji.
„Ano, tam jsou čudlíky a ty zmáčkneme až budeme vystupovat.“
„Tam to svítí červeně, viď.“
„A další tramvaj jede.“
„Paní má hafíka no.“
„Ano, tam jsou čudlíky a ty zmáčkneme až budeme vystupovat.“
„Chceš křupku? Na tady máš.“
Tři minuty klidu.
„Ještě křupku? No tak na, hezky papej.“
Ještě že ty křupky existují.
Na plavání.
„Budeme dělat cáky cáky jo?“
„A žbluňk!“
„No ty si šikovný!“
Do toho odzpívám asi dvacet dětských písniček.
„A kopeme nožičkama, kopi kopi.“
„A žbluňk.“
„Nepij tu vodu.“
„Ne, teď nemůžeš mít v ruce tři kačenky.“
„Ty si šikovný!“
Zcela vyčerpaní se vracíme domů. Je večer, venku tma a já zas v tramvaji jedu dokola to samé o světlu, hafíkovi, čudlíkách a vytahuju křupky nebo jiný jídlo. Doma se navečeříme, pohrajeme si naposledy ten den s mašinkama a jdem si vypít lahev. Džej Džej Sunaru, já vína.
„Dobrou noc, zlatíčko, v noci se na tebe budu těšit.“
