Doktory nemám ráda. To je trochu klišé co? Dobře, tak nemám ráda způsob léčby, který je v naší zemi nejčastější. Léčí se vždy jeden konkrétní příznak, chybí komplexnost a lidský přístup lékaře k pacientovi. Několikrát za svůj dosavadní život jsem navštívila lékaře s bolestmi břicha. Párkrát jsem byla i hospitalizovaná, nikdy jsem se však nedozvěděla co konkrétního mi bylo. Když to zkrátka není očividně diagnostikovatelný problém, jen na vás všichni krčí rameny.

Teď, když se snažíme o břicho, je otazníků kolem mýho těla a jeho některých projevů samozřejmě daleko víc. Shrnula jsem proto, co je z pohledu střetu s bílými plášti v tomhle období nejvíc k nasrání.

• Pokud Vám není očividně třeba 35 let tak na Vás všichni koukaj jak z jara, že se snažíte o dítě. A kdyby Vám tolik bylo, tak zas budou řikat, že to je poměrně pozdě.
• Nejčastější dotaz „A jak dlouho už se snažíte?“ je kouzelné zaklínadlo, které doktora vždy dostane pryč od řešení aktuální situace. Existuje totiž jediná odpověď: „Tak to zkoušejte dál“.
• I po mnoha letech braní hormonů Vás nikdo nevyšetří, jestli jste z reprodukčního hlediska v pořádku dříve než po magickém roce snahy. Takže Váš případný problém by se mohl začít řešit už daleko dříve, ale ne, musí se přece počkat 365 dní.
• Celý to vlastně řeší žena a chlap se doma modlí, aby nemusel nikam chodit. A hlavně se před nim nesmí říkat slovo ovulace.
• Všichni automaticky předpokládají, že všechno víte. A když si chcete náhodou ověřit nějakou informaci, kterou jste četla na internetu, tak se Vám vysmějou ve stylu „jo, to je ta pošahanka, co čte návody Jak zaručeně otěhotnět“.
• Kladou Vám otázky, na který neznáte odpověď. „Bolí Vás to při stlačení tady?“ „Máte pravidelnou ovulaci?“ „Směřujete Váš styk na období ovulace?“ A tak dále.