Poletíme. Tohle rozhodnutí jsme zkraje jara udělali hned ze dvou důvodů. Džej Džej se nám zdál dostatečně vyspělý na svůj první let a po dlouhé zimě jsme prostě chtěli vyrazit někam, kde slunce svítí celé dny. A proč Barcelona? Vybírali jsme město, kde už jsme s Kubou sami v minulosti byli. Nechtěli jsme se hnát za památkami, ale v klidu se plácat s dítětem tam, kde je mu nejlíp. Takové rozhodnutí se nakonec ukázalo jako správné a já ho všem doporučuji.

Jak jsme se dopravovali

Letiště je od centra Barcelony vzdálené zhruba hodinu autobusem, což jsme po dvou a půl hodinovém letu z Prahy nechtěli riskovat. I když Džej Džej zvládl let nadmíru dobře, další hodinu v MHD by už tak dobře zvládnout nemusel. Dopředu jsme si u Student agency objednali transport z letiště a zajistili si dětskou autosedačku. Jenže realita byla úplně jiná. První problém nastal v tom, že na barcelonském letišti nám kočárek měl být vydán u pásu pro nadměrná zavazadla. Nikde však není označené, že pásy jsou dva. Automaticky jsme tedy šli k tomu, který jsme viděli jako první a hodinu u něj čekali. Až pak jsem se na informacích dozvěděla, že náš kočárek na nás asi čeká u druhého pásu na druhém konci haly. Taky že jo. Naštěstí byl náš pan taxikář trpělivý a počkal na nás. Při mém dotazu na dětskou autosedačku jen mávnul rukou se slovy „It’s oukej“. Oukej, snad se nic nestane, už jsem neměla sílu to řešit.

Barcelonští taxikáři autosedačky bohužel neřeší.

Oproti domluvě autosedačky samotný nákup letenky klapnul na výbornou. Vše jsme kupovali přes Letuška.cz, kde jsme si pohodlně zvolili sedačky a zavazadlo navíc. Tou největší výhodou ale bylo, že si zde můžete vybrat z několika možných letů od několika možných leteckých společností, a to je podle mě základ úspěchu. Naše oba lety proběhli bez problémů jen díky načasování. Základem je prostě letět ve chvíli, kdy má dítě spát. Takže jsme letěli po obědě s ČSA, i když to nebyl ten nejlevnější let z nabízených.

Let JJ naštěstí prospal.

Kde jsme v Barceloně bydleli

V Barceloně je miliarda hotelů, to je jasný. I když jsem hledala, žádný speciálně „children friendly“ jsem nenašla. Jak se ale ukázalo, je to jedno. Dopředu jsme si zajistili, abychom měli na pokoji postýlku, na recepci jsme si pak půjčili rychlovarnou konvici a nic víc jsme nepotřebovali, protože jsme stejně celé dny trávili mimo hotel. Čtyři dny jsme tedy strávili v hotelu Medinaceli, který byl naprosto v pohodě a hlavně úplně v centru, kousek od La Rambla, pláže a všeho dalšího.

Náš hotelový pokoj měl výhled přímo na přístav.

Jak jsme se stravovali

Snídani jsme si v hotelu zaplatili a byla supr, dostatek všeho, takže Džej Džej jedl každý den „koko“ myšleno vajíčka. Nabaleno jsem samozřejmě s sebou měla plno různých kapsiček a křupek, pro případ, že ho budeme muset někde zabavit nebo že ho někde přepadne hlad. Také jsem mu v místní sámošce hned první den nakoupila ovoce, takže svačinky jsme měli vyřešené. Co se obědů týče, tak během dovolené je moc neřešíme. Vždycky se odbydeme nějakou bagetou nebo panini. Což samozřejmě u skoro dvouletého dítěte není možné. Takže jsem s sebou dopředu vezla skleničky na každý den, aby Džej Džej o teplý oběd nepřišel. Někde ve stánku mi ji vždycky ohřáli a já nemusela řešit, jaké jídlo mu z místního jídeláku vyberu a jestli bude dost vhodné. Na večeři jsme se pak už odbýt nenechali. Hned druhý den jsme objevili restauraci, kde měli výbornou paellu, a protože jsme s Kubou staré konzervy, chodili jsme po další dny večeřet vždycky sem. Pro Džej Džeje jsem měla kaši, kterou jsem zalila horkou vodou. Tu mi ty další dny už nosili jenom nás z dálky viděli přicházet. Dopředu jsem hledala, kde jsou v Barceloně restaurace s dětským koutkem, ale i to se nakonec zdálo zbytečné. Stačilo mít s sebou pár kelímků, do kterých si Džej Džej dával nasbírané kamínky nebo jiné podobné hry. Zase se mi potvrdilo, že dítě si kolikrát i z ničeho najde zábavu.

Zmrzlinu jsme samozřejmě nevynechali.

V Barceloně je také super, že je všude tekoucí pitná voda. Z pítka si natočíte vodu do lahve opravdu na každém rohu, takže pití řešit netřeba. Džej Džej ji taky pil a v pohodě.

Co dělat v Barceloně s dítětem

Oproti dovoleným, které jsme trávili bez dítěte, neměla ta letošní v Barceloně skoro žádný harmonogram. Jasně, věděli jsme, co chceme vidět, ale raději jsme nic neplánovali na konkrétní čas, protože to prostě s dítětem nemá cenu. Takže dopoledne jsme většinou trávili v parku (skvělý je velký Park de la Ciutadella, tam se dá strávit celý den) nebo na hřištích, ke kterým jsme došli procházkou městem. Celkově mě na Barceloně mile překvapilo, kolik dětských hřišť má. Jsou všude. U parku de la Ciutadella je také zoo, která stojí za návštěvu nejen kvůli delfínům. Oproti tomu Akvárium zas tak super není. Nejen kvůli vysoké ceně vstupného pro dospělého (21 Euro), ale i proto, že dítě staré jako Džej Džej to ještě moc neocení. Rybičku v akváriích se mu líbily, ale tunelu se žraloky se bál a ve finále nejvíc ocenil potůček vody na konci.

Barcelonská zoo stojí za návštěvu.

Nejlepší chvíle jsme strávili na pláži. V beach baru si koupíte drink nebo burgera, dítě si spokojeně hraje na písku. Trochu klidnější pláží než je hlavní Barceloneta je Platja del Somorrostro, u které je také park s dětským hřištěm.

Takže suma sumárum. Barcelona s dítětem ano! Také doporučuji letět mimo sezónu. Vyhnuli jsme se davům a počasí bylo příjemné (dvacet stupňů).

Nejvíc zábavy jsme si užili na pláži.